Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 22 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Specifika individuálního plánování Diakonie ČCE středisko Rolnička
PROCHÁZKOVÁ, Milena
Tématem předkládané bakalářské práce je proces individuální plánování v sociálních službách Diakonie ČCE, střediska Rolnička v Táboře. Hlavním cílem mé bakalářské práce je zjistit, jakým způsobem probíhá v Diakonii ČCE, ve středisku Rolnička v sociálních službách v Táboře individuální plánování. S ohledem na hlavní cíl práce jsem si zvolila tři výzkumné otázky: Jaká metoda je používána k individuálnímu plánování? Kdo se podílí na sestavování individuálního plánu klienta? Jakou zkušenost mají klíčoví pracovníci s průběhem individuálního plánování? V praktické části je popsán výzkum, pro který byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Data potřebná pro výzkum byla získána prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo deset informantů z řad klíčových pracovníků jednotlivých sociálních služeb táborského střediska Rolnička. Následná analýza dat probíhala pomocí interpretativní fenomenologické analýzy. Z této analýzy vzešlo pět témat. Jsou to: zkušenost klíčového pracovníka s procesem individuálního plánování na svém pracovišti, význam vzdělávacího kurzu pro průběh individuálního plánování, jak vnímá klíčový pracovník autonomii klienta během individuálního plánování, jak vnímá klíčový pracovník klienta během individuálního plánování a vztah klíčového pracovníka s jeho klíčovými klienty. Výzkum ukázal, že v sociálních službách střediska Rolnička v Táboře je používána metoda individuálního plánování zaměřeného na člověka tzv. Mapa. Z témat IPA analýzy pak vzešly odpovědi na zbylé dvě výzkumné otázky. Na sestavování individuálního plánu klienta se podílí především klient, jeho klíčový pracovník, sociální pracovník, vedoucí sociální služby a v některých případech pak rodiče či opatrovníci klienta. Klíčoví pracovníci pak popisovali vztahy ke svým klíčovým klientům, své vnímání autonomie klienta nebo klientovy pocity během procesu individuálního plánování. Významné bylo z jejich pohledu i vzdělávání v oblasti individuálního plánování. Informace získané z výzkumu této bakalářské práce by mohly posloužit jako podklad k doplnění stávajících metodik individuálního plánování sociálních služeb ve středisku Rolnička v Táboře.
Vztah mezi Farní charitou Kolín a Římskokatolickou farnosti Kolín z hlediska diakonického rozměru církve
VONDRÁČKOVÁ, Zuzana
Práce popisuje a hodnotí vztah mezi Farní charitou Kolín a Římskokatolickou farností Kolín z hlediska diakonického rozměru církve. Teoretická část popisuje Diakonii jako konstitutivní prvek církve, rozlišuje organizovanou a sborovou diakonii. Dále popisuje Římskokatolickou farnost Kolín a Farní charitu Kolín. Je zde popsán i stávající vztah mezi farností a charitou. V praktické části je kvalitativní výzkum pomocí polostrukturovaného rozhovoru se zaměstnanci Farní charity Kolín a Římskokatolické farnosti Kolín. Tento výzkum reflektuje vztah a oblasti propojení obou institucí. Výzkum ukázal propojení mezi Římskokatolickou farností Kolín a Farní charitou Kolín, v tomto vztahu jsou prvky diakonie a však tento vztah potřebuje do budoucna péči a lze ho i prohloubit.
Vztah církve a Diakonie ČCE na příkladu farního sboru ČCE v Soběslavi a Diakonie ČCE - středisko Rolnička
MIŠUN, Miroslav
Práce se zabývá vztahem mezi církevním zařízením sociálních služeb a partnerským evangelickým sborem. V první části jsou vymezena teoretická východiska, která tento vztah charakterizují. Teoretická část popisuje vznik a vývoj Evangelické diakonické práce, význam slova diakonie z teologického hlediska a vztah sboru ČCE a střediska Diakonie ČCE z pohledu Řádu diakonické práce ČCE a Organizačního řádu Diakonie ČCE. Praktická část zjišťuje tento vztah na praktickém příkladu farního sboru ČCE Soběslav a Diakonií ČCE - středisko Rolnička pomocí kvalitativního výzkumného šetření.
Organizační kultura v charitativní organizaci na příkladu Diakonie ČCE, střediska Rolnička
PROKEŠ, Vojtěch
Práce se zabývá organizační kulturou Diakonie - střediska Rolnička. První část bakalářské práce je zaměřena na teoretické pojetí organizační kultury. Vymezuje samotný pojem organizační kultury a její historii, dále popisuje její typy, historii a formy. Na tuto část navazuje druhá kapitola, která se konkrétně zabývá Diakonií, historií a rozebírá diakonické formy a kulturu. Dále se soustředí na organizaci Diakonie Rolnička. Zde se věnuje historii organizace a poskytovaným službám. Výzkumná část se zaměřuje na charakteristiku organizační kultury střediska Rolnička. Dále se snaží zjistit, jestli psané výrazy organizační kultury Rolničky souhlasí s tím, jak je vnímají a přijímají pracovníci střediska. V poslední části se práce zaměřuje na porovnání výsledků výzkumu.
Spiritualita a supervize v charitativní a diakonické organizaci
KOVÁŘ, Vít
Cílem této práce je představení spirituálních aspektů sociální práce a supervize v charitativní a diakonické oblasti praxe. Představení obecné podoby sociální práce a její ukotvení v legislativě a současná podoba, poté s odkazem na vybranou literaturu představuje charitativní a diakonické organizace jako takové, jaké mají historická východiska, specifika, hodnoty apod. Dále se zabývá samotnou spiritualitou, její definicí, vymezením a historickým vývojem. Konkrétně se zabývá představením křesťanské spirituality, které úzce souvisí právě s pohledem na spiritualitu ve vybraných oblastech praxe. Zabývá se křesťanskou spiritualitou v kontextu sociální. Dále pak zahrnuje křesťanskou spiritualitu v kontextu motivace sociálních pracovníků. Důležité v této práci je také postavení křesťanské spirituality přímo v charitativních a diakonických organizacích, jako takových. Další důležitou součástí této bakalářské práce je supervize. Obsahuje představení pojmu supervize a jejího vztahu k sociální práci. Z vybraných zdrojů poté uvádí, jakým způsobem probíhá supervize v charitativních a diakonických organizacích a vztahem mezi spiritualitou a supervizí. V poslední části hodnotí poznatky, které vyplívají z celkového obsahu práce.
Teologická východiska charitativní činnosti křesťanské církve
Koudelka, Jaroslav ; Štica, Petr (vedoucí práce) ; Sládek, Karel (oponent)
Teologická východiska charitativní činnosti křesťanské církve. Práce je zaměřena na oblast charitativního působení křesťanské církve dnes známé pod pojmem diakonie, charakterizované jako služba lásky druhým, která je v současné době považována za jeden z klíčových, tedy konstitutivních prvků fundamentální struktury církve. Na základě rozborů vztahů mezi jednotlivými teologickými disciplínami, zejména však biblistiky, systematické teologie a křesťanské sociální etiky, to vše v kontextu poznatků biblické hermeneutiky, identifikuje charitní ideu křesťanské církve jako společenství lásky ve službě trpícímu člověku. Zásadním určujícím rysem charitativní diakonie je Boží láska a od ní se odvíjející struktura hodnotového systému, který je pro křesťanskou církev specifický a zásadní. Klíčová slova charitativní práce, diakonie, služba lásky, křesťanská sociální etika, katolická sociální nauka
Profil synodů CČE po r. 1990
Opočenský, Matěj ; Filipi, Pavel (vedoucí práce) ; Beneš, Ladislav (oponent)
Diplomová práce pátrá na základě archivních dokumentů po profilu synodu Českobratrské církve evangelické od roku 1990. První kapitola představuje postavení synodu v církvi a naznačuje krátce problematiku vyrovnání se s obdobím komunistického režimu, zvláště pak je rozvedena účast některých ordinovaných duchovních v politice a stručná reflexe "listopadových" událostí. Následující kapitola je zaměřena na komplexní postihnutí práce synodu na základě roztřídění usnesení do různých kategorií. Výsledky analýzy jsou uvedeny ve třech grafech. Cílem analýzy je ukázat převládající typ usnesení a typ, který se naopak na zasedání příliš nedostával. Třetí nejobsáhlejší kapitola se zabývá nejdůležitějšími tématy, která byla řešena na synodu. Popisuje vznik problému, jejich vývoj a důsledek pro církev. Pro vyobrazení profilu synodu ČCE jsou vyzdvižena témata: směřující dovnitř církve: církevní legislativa, prakticko-teologická témata (církevní školství, ordinace a křest …), samostatné téma Diakonie ČCE a témata, kterými chtěl synod vyjádřit svoji vůli. Tato třetí skupina přesahuje svým charakterem hranice církve. Synod se jimi obracel do necírkevního i církevního prostředí a také do ekumeny.
Diakonická práce. Stručný nástin historie diakonie, České Diakonie a Diakonie Českobratrské církve evangelické.
Dolanská, Jiřina ; Beneš, Ladislav (vedoucí práce) ; Hanych, Pavel (oponent)
Diakonie jako jedna z nejdůležitějších služeb v sobě nese pomoc potřebným a duchovní podporu. Tato služba již byla zřízena v rané církvi, zaměřovala se na oblast hmotnou i duchovní. Diplomová práce Diakonická práce s podtitulem Stručný nástin historie diakonie, České Diakonie a Diakonie Českobratrské církve evangelické popisuje diakonii z pohledu Nového zákona, kde se stává pomocí bližnímu s motivací víry, tj. ve smyslu následování Ježíše Krista. V dalších částech je diakonie popsána od dob rané církve až po reformaci. Následují počátky diakonie v Čechách, význam Kaiserswerthskému ústavu v Německu, v němž studovaly české dívky a některé z nich své znalosti z péče o nemocné i z výchovné práce pak uplatňovaly v rámci diakonické činnosti v českých zemích. Mnohé však zůstaly v zahraničí. O vznik první diakonické opatrovny, dívčí školy nebo sirotčince v Krabčicích, kolébce diakonie v Čechách, se významně zasloužil farář Václav Šubert. Jemu a dvěma našim prvním diakonkám, Marii Karafiátové a Eleonoře Kašparové, je v práci věnováno více prostoru. V další části je podrobně popsán historický vývoj České Diakonie od jejího založení v roce 1903 až do podzimu roku 1952. Závěrečná část diplomové práce se věnuje Diakonii Českobratrské církve evangelické, která byla obnovena v červnu 1989 a navázala na Českou Diakonii.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 22 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.